Elmar Klos - 100 let

Filmový režisér, scenárista a pedagog Elmar Klos se narodil 26. ledna 1910 v Brně. Už v předválečném filmu se uplatnil jako autor krátkých reklamních filmů ve Zlíně. V 50. letech začal spolupracovat s Jánem Kadárem. Spolu pak vytvořili proslulou režisérskou dvojici, jež patří ke skutečné elitě československé kinematografie. Na svého kolegu Kadára vzpomíná Klos následovně: „Důvod naší součinnosti byl velmi prostý a praktický. Představte si sehraný deblový pár na tenisovém kurtu. Prostě dva hráči se sešli a doplňují se v tom, co umějí, ale i v tom, co neumějí. Vědí, kdy se na partnera mohou spolehnout a kdy ho sami musí podepřít.“
Jejich společná tvorba začala politickou agitkou Únos (1952), vyprávějící dramatický příběh o únosu československého letadla do Německa. I přes politickou poplatnost době nelze snímku upřít jisté filmařské kvality. Podruhé spolu natočili hudební satirickou komedii Hudba z Marsu (1955), rovněž ovlivněnou socialisticko-realistickým kánonem. Po několika dokumentech se snímkem Tam na konečné (1957) opět vrátili k hranému filmu. V něm se inspirovali vyjadřovacími prostředky neorealismu a vytvořili civilně laděný obraz života několika lidí z předměstského činžáku. Následuje další satirická komedie Tři přání (1958), která se setkala s tvrdou kritikou komunistické cenzury i vlády a kvůli níž dostali oba režiséři několikaletý tvůrčí zákaz. V dalším filmu Smrt si říká Engelchen (1963) moderními postupy zobrazili relativitu mírových hodnot ve válečné době. Psychologické drama Obžalovaný (1964) se pak po roce 1968 stalo trezorovým filmem a jednu ze svých prvních rolí zde ztvárnil režisér Jiří Menzel.
Největší celosvětový úspěch, potvrzený oskarovou soškou za nejlepší cizojazyčný film roku 1967, přineslo režisérské dvojici tragikomické drama Obchod na korze (1965). Kromě zmíněného oskarového ocenění se představitelka paní Lautmannové Ida Kamińská dočkala nominace v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli. Společně s představitelem Tóna Brtka Jozefem Krónerem získali také několik dalších cen (například na MFF v Cannes v roce 1965). Poslední film natočený dvojící Kadár-Klos nese název Touha zvaná Anada (1969) a jedná se o baladický příběh lásky z prostředí dunajských rybářů.
Na počátku 70. let emigruje Ján Kadár do USA, kde navazuje na svou režisérskou dráhu. Umírá v Los Angeles v roce 1979. Elmar Klos zůstává v Československu a věnuje se mimo jiné historii a teorii československého filmu. V roce 1989 natáčí spolu s Morisem Issou rodinné sci-fi Bizon. V roce 1993 umírá v Praze. (csfd)

V programu festivalu budou uvedeny celkem 4 filmy Elmara Klose: